Psaní závěru je důležitou součástí každé práce. Často je možné získat dobrý přehled o zadání, a to krátkým pohledem na závěr. Napsání závěru však může být dost těžké. Je to proto, že v závěru je často obtížné najít něco zajímavé nebo užitečné. Závěry by měly být atraktivní a zajímavé, ale často jsou poměrně nudné a "formální".
Přestože formální závěry jsou lákavé, je vždy nejlepší vyhnout se stanoveným frázím, jako jsou "Proto bychom měli konstatovat, že ...", které jsou klišé a nepomáhají vaši práci vyznít nejlépe.
Užitečné informace a rady pro psaní závěrů
Jaké jsou typické "složky" závěru?
Studijní dovednosti pro akademické psaní sledují množství užitečných "složek", které jsou součástí závěru. Opět (jako při úvodu) nebude vždy nutné nebo žádoucí zahrnout všechny prvky. Pravděpodobně budete však chtít některé z nich použít v nějaké kombinaci, abyste mohli uzavřít vaši práci.
Shrnutí hlavní části textu
Váš osobní názor na to, o čem se diskutovalo
Prohlášení o omezeních práce
Komentář k budoucnosti na základě toho, o čem se diskutovalo
Důsledky práce pro budoucí výzkum
Důležitá fakta a čísla, která nejsou uvedena v hlavní části
5 základních složek závěru, a to i přesto, že není vždy možné použít na stejný závěr:
Shrnutí hlavních bodů (dávejte pozor, abyste neopakovaly přesně to, co jste napsali předtím)
Závěrečné prohlášení
doporučení
předpovědi
řešení
Tato doporučení se pravděpodobně vztahují spíše na diskusní eseje ale i na jiné psaní na univerzitě. Například, pokud píšete podnikatelský plán nebo diskutujete o scénáři nemusíte výše uvedené prvky potřebovat, pokud se vás otázka výslovně neptá, nebo pokud není známo, že to od vás očekává disciplína, na které pracujete.
Obecně však budete potřebovat poslední sekci, která naznačuje, že "diskutujete". Vždy buďte velmi opatrní, abyste zkontrolovali, jaké jsou konvence v disciplíně, ve které pracujete a v ideálním případě je nejlepší podívat se na příklady minulých prací studentů, abyste viděli, kam směřujete.
Jaké jsou rozdíly mezi psaním závěrů bakalářské práce a disertační práce?
Při psaní delších prací je stále velmi důležité dodržovat některé z výše uvedených zásad. Například, budete stále chtít, aby váš závěr skutečně skončil a ne procházet a diskutovat o něčem, co nesouvisí s prací. Někteří lidé věří (mylně), že závěr je místem, kde mohou "říct, co chtějí". Toto je nesprávné.
Pravděpodobně existují i některé klíčové rozdíly ve vašem přístupu při psaní závěrů. Samozřejmě, závěry budou ještě důležitější v disertační práci nebo diplomové práci, čistě z důvodu délky díla. Mezi rozdíly, které si všimnete, patří následující:
Stejně jako celkový závěr disertační práce nebo diplomové práce, každá kapitola by měla mít také závěr (stejně jako úvod). Důvodem je, že v delším psacím díle se stává důležitější připomenout čtenáři, co jste udělali a proč jste to udělali, dříve než přejdete na další fázi.
Závěr disertační práce nebo diplomové práce není příležitost zapojit se do osobního „rantu". Musíte vyvodit klíčové aspekty literatury, kterou jste studovali, spolu s vašimi doporučeními a říct, jak jsou odůvodněné nebo v rozporu s Vaším výzkumem.
V závěrečné kapitole je dobré připomenout čtenáři, co se stalo v kapitole (např. V této kapitole byla zvážena literatura o výuce slovní zásoby.). Potom musíte vytvořit most, který spojí tuto kapitolu s další. (Např. Toto bude dále popsáno v další kapitole.)
V disertační práci je pravděpodobně delší část o omezeních Vašeho výzkumu. Důležité je však i to, že musíte v závěru prodat svůj výzkum - proto je nejlepší, abyste v tomto okamžiku nebyly příliš negativní nebo příliš skromní. Klíčem k mnohým disertačním a diplomovým pracím je potřeba zdůraznit její přínos k výzkumu.
V disertační práci je pravděpodobnější, že budete mít část o potřebě budoucího výzkumu. V disertační práci můžete navrhnout něco, co by se dalo rozvinout z vaší práce jako doktorantská práce.
Další rada při psaní závěrů
Při psaní úkolů buďte opatrní při následujících bodech:
Téma, o kterém píšete, nemusí vždy vyžadovat úplný závěr (je to zejména případ, když je vaše práce velmi analytická nebo matematická nebo ne příliš diskurzivní.) Nezapomeňte, že všechny úkoly nevyžadují diskusi. Zkontrolujte, jaké jsou očekávání ve vašem oddělení. Pokud si nejste jisti, požádejte svého školitele.
Dokonce i když nepotřebujete úplný závěr, nezapomeňte, že jakákoli úloha se téměř vždy musí skončit určitým způsobem. Zvažte to: bude čtenář vědět, že jste skončili svou práci? (Nebo si budou myslet jen, že jste vyčerpali čas - nebo energii)?
Mějte na paměti rovnováhu svého úkolu. Závěr by měl být jasný a poměrně stručný.
Při zadávání diskusních typů je často lepším nápadem vyvolat otázky a problémy v závěru než poskytnout zjednodušené / naivní odpovědi na titul úkolu. Zkoušející budou obvykle velmi obezřetní z esejí, diplomových prací nebo disertačních prací, které předpokládají řešení všech světových problémů zjednodušeným a triviálním způsobem. Pamatujte, že život nikdy není tak jednoduchý.
Není třeba opakovat vše, co jste již zmínili; to by bylo zbytečně nudné.
Ujistěte se, že závěr je založen na tom, co jste už řekli. Často je lákavé odejít do tangenta a říct věci, které jsou zcela nesouvisející s tématem. Dávejte si pozor na to.
Je dovoleno vyjádřit svůj názor v závěru, ale snažte se to udělat jemně a snažte se, aby to neznělo příliš pompézně nebo autoritativně. Obvykle bude váš pohled zřejmý z vaší diskuse, takže není třeba to uzavřít s prohlášeními jako: Na závěr, myslím, že Hamlet je skvělá hra. Nechte své nadšení pro toto téma, aby se zobrazilo v tom, jak o tom diskutujete. Ujistěte se, že tento závěr nepoužíváte jako příležitost zapojit se do nadměrně rozvinutého a nerozhodného "rantu".
Buďte opatrní s časem. Na závěr, obvykle budete chtít použít tuto větu (např. Cílem této disertační práce bylo ....), po níž následuje jednoduchá minulost (kapitola 1 poskytuje přehled ...).
Buďte velmi opatrní, pokud jde o používání slova "závěr" kdekoli kromě samotného závěru! To může zavádět čtenáře. Pokud v eseji použijete slovo závěr několikrát, čtenář se jasně snaží vyřešit, kde závěr skutečně je.
