Téměř každý student zná pocit, když už velmi dlouhou dobu píše práci. Text se vymýšlí a dává na papír (či spíše obrazovku počítače) stále horší a jeho kvalita klesá spolu se stoupajícím počtem hodin za počítačem. Dejte si na chvíli pauzu a naberte druhý dech. Závěr je totiž tečka za kvalitní prací, kterou byste neměli odfláknout.
Co patří do závěru?
Jednoduchá otázka, která si zaslouží širší odpověď. Závěr by měl být jakýmsi obráceným zrcadlem úvodu. Základem je shrnout informace, které jste se dozvěděli v průběhu tvorby práce o tématu bakalářské či diplomové práce. Pár jednoduchých bodů o tom, co přesně jste objasňovali, patří hned na začátek.
Dále pokračujte tím, že se vrátíte k hypotetickým otázkám, které jste si položili v úvodu. Na co se vám podařilo odpovědět pozitivní a na co negativní? Dozvěděli jste se něco nového? Jaké změny a nové skutečnosti vaše práce přináší? Začínejte teoretickými závěry a informacemi, pokračujte těmi praktickými.
Gro závěru tvoří ta hypotetická otázka nebo předmět výzkumu, kterým jste se primárně věnovali, nebo jsou pro vás nejdůležitější. Závěr by neměl přesáhnout více než jeden a půl normostrany, z toho gro vaší práce zabere přibližně třetinu.
Výsledky vaší práce
V závěru se už nevěnujte informacím o tom, čemu se vaše práce věnovala obecně, soustřeďte se jen na vaše vlastní výsledky a zjištění. Pokud jste některá fakta nedokázali ověřit, klidně to v práci uveďte. Naopak, pokud se vám prostřednictvím vaší bakalářky nebo diplomky podařilo něco změnit, ovlivnit, zda poukázat na konkrétní zjištěný problém, právě závěr je správné místo, kde se můžete pochlubit.
Závěr by měl obsahovat i důležitý bod, ve kterém jsou doporučení do budoucna. Nahlédněte na předmět vašeho zkoumání znovu a kriticky. Co by si zasloužilo více výzkumu? Na co se dá ve vaší práci navázat? Odhalily jste další problém?
Do závěru patří také informace o tom, který zdroj byl pro vaši práci nejhodnotnější, přinesl vám nejvíce informací, nebo jste se sním dostali do konfliktu, či nesouhlasili. Pokud jste se věnovali teoretickému či praktickému problému, který má několik otevřených možností řešení, je prostor, abyste je stručně zmínili. Závěr je také místo v závěrečné práce, kde byste měli uvést informaci, pokud se vám podařilo nějaké tvrzení či předpoklad vyvrátit. Nezapomeňte však, že je třeba napsat to s nadhledem, abyste nedostali do konfliktu s komisí.
Závěr by měl nést ve stejném tónu jako zbytek práce, dodržte potřebnou přehlednost, odstavce a při jeho psaní si vytvořte osnovu - body, kterým se postupně budete věnovat. Takto nezapomenete na nic důležitého.
